Všeho s Mírou, nebo aspoň s Jardou

Zřejmě neexistuje iracionálnější přístup, než definovat hodnotu čehokoliv čísly. Já se jim vyhýbám, jak můžu. Předmět jménem matematika mi zničil většinu školní docházky. Je k vzteku, že soused zdědil milión. Ale jak numericky definovat jeho strašlivou tchýni a drzé děti? Je to mínus sto nebo dvě stě tisíc? Jak vidno, čísla nedokáží popsat úplně všechno. Občas se nechám strhnout, něco spočítám a pak toho trpce lituju. Například jsem někde zaslechla, že pokud je poměr pasu a boků nula celá sedm desetin, jste dokonale hormonálně vyvážená žena. Nejsem. Některé informace prostě nepotřebuju. Jakýkoliv normálně uvažující živočich ráno vstane, sežene si něco k jídlu, zkontroluje vlastní teritorium, možná i rozšíří vlastní geny a pokud ho za celý den nesežralo nic většího, unaven si zaleze do pelechu. Člověk se probudí, zjistí, že zaspal, nadzvukovou rychlostí vyrazí do zaměstnání a vletí pod tramvaj. Kdyby netušil, o kolik minut jde později, použil by normální tempo přesunu a nic by se mu nestalo. Veřejně se přiznávám, nemám ráda čísla.