O hodné víle

Potkala jsem vílu. Viděla mě, kterak v kočáru pro jedno dítě vleču děti dvě a spadává mi část zadního kola, tudíž extrabuřt jízda. Tak pravila, ať jí dám na sebe kontakt, že mi věnuje dvojkočár po svých dětech. No nezlobila jsem se, vděčně přijala, kočár obdržela. Je to tank a zachránil mi zbytek nenatažených svalů v těle. Stalo se vám někdy něco takového? Normální zázrak, víla se tvářila jako běžná smrtelnice, která mi naprosto fádně zkřížila cestu a náhodou měla doma kočár....houbeles, náhody neexistují :) Jak to máte s dary, dárky a dárečky? Být bohatá, rozdávalo by se lépe. Ale zas by to byla nuda, moct si dovolit koupit cokoliv. (Milý strýčku z Ameriky, který se určitě jednou objevíš, tohle jsou jen populistický kecy a to dědictví fakt chci!!!) Tak rozdávám drobnosti, řeči a úsměvy. Nemám ráda musismy ve stylu narozenin, Vánoc a podobných dedlajnózních termínů pro zahrnování lidí věcmi. Pokud mám chuť kohokoliv obdařit čímkoliv, neznám bratra ani vhodnější termín než teď. Kdo ví, co bude zítra. A tak dávejte, přijímejte, života užívejte. Následné obohacení je vnitřní a to stojí za to každopádně.

Oooooobléváááááááááááááá

Taje. Je nebezpečné pohybovat se v okrajových částech chodníků. Můžete dostat do hlavy kusem padajícího sněhu. A na nohy útočí hromady psích hovínek, které se po ztekutění závějí ocitly vystavené na dlažbě či asfaltu. A tak mám vztek. Milí nečistotní pejskaři, jste nechutní. Nechci exkrementy vašich miláčků na botách svých nebo botách dětí. Tak je asi budu sbírat a rozdávat jako pozornost podniku každému psímu majiteli, kterého potkám. Vzhledem k množství hovínek, které jsem dnes viděla na chodnících ve městě, je neuklízí asi tak každý druhý, takže mám šanci na padesátiprocentní úspěch. Docela by mě zajímalo, jak tohle mají jiné národy, míním ty kulturnější. Opravdu nechápu, jak se takhle může někdo chovat. Nejspíš pštrosí taktika, hovno v závěji není hovnem, nýbrž součástí zimních krás. Fuj velebnosti, chce se mi blejt. A moc se těším na den, kdy někdo konečně začne trousiče psích exkrementů pokutovat. Ono je ale asi důležitější bojovat se zločinem, jako například udílet postihy za špatné parkování, než chránit obyvatelstvo před hnojem.

Novoroční bilancování

Tak jak, brblali jste o půlnoci, že byste rádi nový rok lepší než ten minulý? A nebo jste si spíš uvědomili, že jsou věci, které by měly zůstat stejné? Já vím, optimum by bylo v setrvání fungujícího a přepolarizování negativ. Leč to je stav, který podle mého dlouhodobého pozorování prostě nenastává. Idylka. Nikdo v ní nežije. Pokud to tak vypadá, něco jste přehlédli. Já osobně jsem byla ráda, když se nám v nějaký blíže neidentifikovaný čas před půlnocí podařilo zahnat děti do postýlek a já tam mohla upadnout taky. A mám dojem, že jsem byla tuhá dřív než potěrové. Prostřední dítě totiž předešlou noc toužilo vstávat ve tři ráno, takže jsem se ho do šesti snažila udržet v posteli. Následkem toho mi lehký spánkový dluh nedovolil nějak zásadněji silvestrovsky zapařit. Jiné roky se mi to taky moc nedaří, holt už mi není dvacet a prd vydržím, ale letos to můžu svést na to nebohé dítě. Tak jsem vám jen chtěla popřát, ať se všechny dobré úmysly mění ve skutečnost a dávejte pozor na blbouny a mastodonty. Znáte to, kůň je nebezpečný zezadu, kráva z boku a blbec ze všech stran. Mastodonti se zase vyznačují schopností šlapat po všem. Takže chraňte si svůj píseček před škodlivými výše zmíněnými organismy a mějte krásný rok dle svých představ, ať si Murphy říká, co chce ;)