Kouzelná babička

Dnes ráno odcházíme směr školka. Štěpán ječí, nechce. Přijde k nám starší paní, povídá, že nás viděla - přes řev dítka pořádně neslyším kde - a že jsme ztratili umělohmotné vajíčko.(Synátor ho pravidelně krade ve školce a nosí si ho domů). A taky říkala, že nám ho donese. Nijak nekomentovala, že dítě vříská, neměla blbé pindy, jak si ho odvede s sebou. Vajíčko opravdu donesla, před chvílí, podala mi ho do okna zabalené v papírovém kapesníku. A já blbec ji nechala odejít jen tak. Měla jsem ji pozvat dál, na čaj aspoň... Jak praví klasik, většinou člověk lituje věcí, které neudělal, než těch, které udělal...já myslela, že to už se nenosí..pro někoho něco jen tak....koupím kafčo, budu ho nosit s sebou, dokud ji nepotkám. Snad na ni někde natrefím...