Dáreček

Jsem dostala. Dnes. Od kamarádky. Sama ho vytvořila. Normálně se vznáším. Takovou radost mi udělala, že ani neví jakou. Její výtvor mi přidal tak půl roku, kdy dokážu ještě setrvat na území duševního zdraví, než se zhroutím definitivně. Co mě na tom tak potěšilo? Že to vyrobila sama? Že někomu stojím za námahu? Čerti vědí, prostě je to tak. Mimochodem, dotyčná kamarádka je vždycky ochotná pomoct. Nechápu to, má jedno ze dvou potomčat lehce nestandardní a vždycky najde energii, pokud někdo potřebuje podporu. Já jsem ráda, že se proplazím dnem a večer padnu do postele. A ona opravdu dokáže pomáhat druhým v celé šíři toho slova. Fakt nechápu. Tak Jani, to máš za to.