čtvrtek 24. května 2012
Dudlík
Štěpán se před několika měsíci výrazně zhoršil. Odmítal chodit ven, necouvla jsem ani jednou. Ale dovolila jsem mu brát si ven dudlík. Štěpánek po třech měsících každodenních rvaček už zase ven chodí dobrovolně a dudel mu zatím zůstal. Občas si venku vyslechnu nějaké ty řeči od investigativních důchodkyň. Obzvlášť některé jsou libové. Kráčíme okolo zastávky busu a paní na lavičce hačající na celé kolo začne vykřikovat: No téééda, takovej velkej kluk a má dudlíka, dáš mi hooooo????
Nebo další madam stejné generace: No, takovej velkej a dudlá? Teda maminko!!!
Co dělám v takové chvíli? Provedu hluboký nádech a výdech. Během té chviličky si představím, jakým způsobem rýpalku hodlám zavraždit. A jdu jí to vysvětlit slušně. Obvykle když dotyčnou opouštím, má její obličej barvu lehkého nachu. Dnes ráno zase. Tedy vstupní replika byla stejná: Takovej velkej blá blá blá. Ale po vysvětlení se mi paní hrozně omlouvala a Štěpovi věnovala lízátko. Až mi jí bylo líto.
Stejně je to sranda. Malá věc z plastu a gumy a kolik to vyvolá emocí.
Asi zas nějaký druh našeho národního sportu, tlačit děti kupředu zběsilým tempem. Před třemi roky jsme byli na dovolené v Maďarsku. Za týden jsem tam viděla spoustu dětí s plenou a dudlíkem ve věku, ve kterém by u nás už vzbuzovaly pozvedlá obočí. U Balatonu nikdo obočím nehýbal. Zajímavé.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
seš fakt dobrá jenom na jeden nádech a výdech:-D
OdpovědětVymazatTo znám-tedá takový velký a má plínu,že se nestydíš,takovej velkej a má flašku jak mimino dáš mi ji?uáááááá
OdpovědětVymazatDadli to víš, říkají mi Speedy :-D
OdpovědětVymazatTasi hele tak na plenu jsem zatím nic neslyšela..hele ale Honzík je malinkej ještě, to jsou dementi ti lidi..
Zlato, jako kdybys to psala kvůli našemu včerejšku...my teda dudlík nemáme dlouho, jednou ´jsem to psala u sárinky na blogu, dudlík a nočník jsme odnesli ještě když byl malý, sejde z očí, sejde z mysli...ale bez debat, někde to nejde. No ale už 4.den jsem odkládala úklid před barákem, nalákala jsem Kubu na čtyřlístky bublifuk a brouky a začala zametat (čtyřlístky už našel tři!!!).
OdpovědětVymazatNo a najednou šel kolem náš soused, chlápek protiva, sám bydlí ve 4+1, což nikdo nechápe (když jiné větší rodiny ten byt chtěli také - peníze peníze), no ale my hezky pozdravili, já mu pochválila krásnou lavičku na balkoně a on?
"Kolik je tomu vašemu klukovi? Pořád se s vámi vodí za ruku, takovej velkej a proč nejezdí na kole? - Neumí? No jak to, tady jezdí i menší děti...a to už se přidala sousedka Lída(ta o Kubovi ví) v mém věku a paní z přízemí. A Lída se ptá:"Ty bys Kubu sama ven nepustila?" A ts paní:"To o něj máte takový strach co?" A já že o to nejde, nejsem kvočna s kuřetem za pr-zadkem, ale Kuba totálně postrádá strach z cizích, lítá po silnici, nerespektuje řidič-auto-chodec...když se mu řeklo POZOR AUTO, zeptal se, v jaké zemi ho vyrobili...neřvu hned o autismu, jen kdo má zájem naslouchat, naznačím, vysvětlím, že hůř chápe, není drzý, jen nemá emoční zábrany a řekne vše přímo...není mamánek, spíš samotář...
Když chlap slyšel:"Kubo natrhej 40 listů mlíčí, bude 40 minut na pc", no to byla přednáška o tom, jak mu lezu do zadku!!!!!! Opřela jsem koště, nadechla a povídám:"Vzhledem k tomu, že tu bydlíme a vídáme se téměř denně a znáte se s mými rodiči, budu Vás zdravit, ale tohle je náš POSLEDNÍ rozhovor, nemluvte na nás, nevšímejte si nás!"
Byla jsem přímá ale slušná. Paní z přízemí mi pohladila rameno a povídá, že je to morous a samotář. Bojím se aby Kuba taky jednou takový nebyl. I v Aple si paní všimla, jak se uzavírá víc a víc. Ve škole je sám, v družině je sám...debatily jsme s Lídou, jak její E.- asi bude mít 2 z prvouky, že neumí zvířata a já jen:"Liduš, ale ráno se Ti sama vypravuje do školy, vyvenčí psa, poví Ti co zažila s kamarádkama..."
Víš kdy mě Dášo bývá nejhůř? Když jdu kolem školy a slyším ty "obyčejné rozhovory" dětí...
Dášo, u Tebe můžu, Ty se neurazíš, můžu dotaz? Kubu musím hlídat kvůli těm zoubkům a sladkému, tak mu místo obyč lízátka dám třeba to hroznové nebo nějakou tu odpornost zdravou:-)), nechal by se Štěpa uplatit místo dudulána?
Děvče, pa a hezký den. Drží palce, a´t má sluníčko na Štěpulu vliv.
Magda
Teda obdivuji Váš klid.Míša sice dudlík ven nenosí, ale zase chodíme často smykem za řevu týraného dítěte. Má to ale výhodu, zatím nikdo neměl odvahu dělat chytrého :-).
OdpovědětVymazatMagdi no, plánuju to tak..odvykačku..za Kindrvejcata asi, tomu neodolá;-) akorát se bojím, aby si pak nekousal ruce, při tom, co dělá s těma dudlanama...njn, já mám výhodu,že mám i nějaký to zdravý dítě...ale víš co, Ty to zmákneš,Kuba se všechno naučí a jednou se o sebe postará sám, což Ti přeju :-)
OdpovědětVymazatMisikAutik kdybych se neovládala, už bručím v báni za zabití nějaký báby, a kdo by se pak staral o ty moje chlapy ;-)
OdpovědětVymazatNo já na ty pohledy lidí a kecy bohužel nemám nervy a kor když ještě ke všemu žijem na vesnici...Chodíme trasu k ségře a domů a to ještě trnu koho potkám...bože já bych chtěla více sil a odvahy těm čumilům něco říct...ale pomáhá mi že v tom nejsem sama,my teda dudána nemáme,ale zase to jak Justýnka nemluví ale hlasitě se projevuje,hýkáním atd...to budí pozornosti dost...ach jo....
OdpovědětVymazatNo, mně pomáhá fakt nádech a výdech a jít to vysvětlit slušně...
Vymazat