Ještě, že ty kapsy mám

Nejdůležitější částí jakéhokoliv mého oděvu jsou kapsy. Doma je používám jako dočasné útočiště různých drobností, které hodlám odnést někam na žádoucnější místo. V mých kapsách bydlí dudlíky, mince, Lego,kusy ex-hraček plastového původu, které potřebuju šoupnout do tříděného odpadu, bonbóny, telefon, gumičky do vlasů, kapesníky látkové i papírové, skleněnky, dítětem odevzdané komunikační kartičky - ano ano už ti to jdu dát a šup s tím do kapsy dáme za chvíli - propisku, Gougouny atakdále atakdále v libovolném množství a kombinacích. Obvykle mi ta nálož stahuje silou gravitační tepláky, takže kromě kapes musejí mít ještě řádně odolnou gumu a šňůrku v pase. Zoufale neerotický oděv ale velmi praktický. (Poslední dobou se často přistihnu, jak dávám přednost pohodlí a praktičnosti před estetikou). Nejsem schopná věc vzít do ruky a okamžitě odnést. Nejde mi to. Občas si někde sednu a ledascos nevědomky usypu, takže to zas dál nedonesu. Venku používám zapínací kapsy od mikiny. V těch toho mívám míň, ale zas proložené různými drobečky a gumovými bonbóny z úplatků pro dítko. Nejsem schopná kapesníky, lízátka, Brumíky, klíče ani různé často používané průkazky nosit v batohu. Nevím, jak kapsy vznikly, ale vynálezci jsem velmi vděčná.